Kategorie: Postřehy a úvahy

18.7.2018 : 100 let od vyvraždění carské rodiny.

K vraždě došlo v Ipaťjevském domě, v Jekatěrinburgu. Carská rodina sem byla převezena z Tobolska, jejich letního sídla.Bolševici zřejmě tajně jednali o tom, co s nimi. Cesta na západ jim byla znemožněna a anglický král, bratranec ruského cara Nikolaje II, nehnul pro jejich záchranu prstem. Rozhodnutí přišlo v noci z Moskvy, asi přímo od Lenina. Carskou rodinu vzbudili a poručili jim, aby se oblékli, že budou převezeni, aby sbalili své věci. Zdá se, že car tušil, k čemu se chystají, protože na tapetu ještě narychlo napsal své jméno a datum. Careviče ze schodů nesli, měl zlomenou nohu. Bolševici je zavedli do sklepní místnosti bez oken, postavili je ke stěně, že prý je budou fotografovat kvůli vystavení pasu...

K vraždě došlo v Ipaťjevském domě, v Jekatěrinburgu. Carská rodina sem byla převezena z Tobolska, jejich letního sídla.Bolševici zřejmě tajně jednali o tom, co s nimi. Cesta na západ jim byla znemožněna a anglický král, bratranec ruského cara Nikolaje II, nehnul pro jejich záchranu prstem. Rozhodnutí přišlo v noci z Moskvy, asi přímo od Lenina. Carskou rodinu vzbudili a poručili jim, aby se oblékli, že budou převezeni, aby sbalili své věci. Zdá se, že car tušil, k čemu se chystají, protože na tapetu ještě narychlo napsal své jméno a datum. Careviče ze schodů nesli, měl zlomenou nohu. Bolševici je zavedli do sklepní místnosti bez oken, postavili je ke stěně, že prý je budou fotografovat kvůli vystavení pasu. Car a carevna seděli, careviče drželi na klíně, čtyři princezny stály za nimi. Do dveří se postavili dva, podle některých čtyři bolševici a začali střílet. Nabyla to poprava, byl to masakr. Car , carevna a následník trůnu zemřeli první, ale princezny, raněné, byly stále živé. Kulky létaly po místnosti, odrážely se od stěn, ale ony stále žily.

 

Později se ukázalo, že měly na sobě šněrovačky hustě pošité velkými brilianty a od nich se kulky odrážely.Nejmladší, Anastázii nakonec dobíjeli ručně. Protože ještě naříkala, když je házeli na korbu nákladního auta, vytvořila lidová fantazie a touha legendu, že nejmladší princezna se zachránila, že se jednoho dne vrátí. Těla ubitých pak hodili do připravené jámy za městem a polili kyselinou sírovou. V roce 1991 byly ostatky carské rodiny vyzdviženy a pravoslavnou církví byla carská rodina prohlášena za svaté mučedníky. Nedaleko odtud, v Alepajevsku, byla zavražděna švagrová carevny, velkokněžna Jelizaveta Fedorovna Romanova. Bolševici ji živou hodili do šachty a za ní několik granátů. V památný den prošla křížová ccesta 21 km od tohoto místa k jámě, kde byly nalezeny ostatky carské rodiny. Učastnily se tisíce kněží a věřících.

 

Z reportáže Jeleny Činkové:

V neděli patriarcha Kirill vysvětil nový kostel, postavený na místě tragedie-Chrám na krvi- a o půlnoci sloužil mši pod širým nebem.U oltáře stála hlava imperátorského do mu Romanovců Velkokněžna Maria Vladimirovna se synem Georgijem, manželka příbuzného Nikolaje II Olga Kulikovská-Romanova a další potomci. A v davu věřících bylo vidět i Sergeje Stěpašina, ex premiéra RF.

„Tento zločin dodnes trápí naše svědomí a nutí nás, abychom se v myšlenkách vrátili do oněch dob, abychom pochopili, co se to stalo s naším národem,odkud se vzala ta zavilost a bezcitnost.Proč se vrazi neštítili takového zločinu, proč jim ani slza neukápla? Proč byl náš národ jako vlak se strojvůdcem , který zešílel a nejvyšší rychlostí ho vede ke katastrofě"?-hřímal kněz.
„Kdy to začalo ?Tehdy, když cizí myšlenky a ideály , zformulované od filosofů, kteří neměli nic společného s křestanstvím, s naší národní tradicí a kulturou, začala přijímat naše inteligence a aristokracie a považovala je za pokrokové. Vůdcové všech revolucí přesvědčovali lidi, že není jiný způsob, jak změnit svůj život ,než krví a smrtí. Musíme si vypěstovat imunitu k jakýmkoli výzvám dosáhnout štěstí zničením toho, co existuje, Jsme poučeni těžkými zkušenostmi, že musíme odmítnout tyto myšlenky a jejich lídry, kteří navrhují konec národních tradic,navrhují soustředit se na jakousi novou šťastnou budoucnost."

Po bohoslužbě následoval průvod křížové cesty od Chrámu až k jámě, ve které byly nalezeny ostatky jekatěrinburgských obětí. Ohromná kolona, odhadem 100 tisíc lidí, se dala do pohybu rychlým tempem, které nasadil Patriarcha v čele průvodu.
„To není křížová cesta, ale běh" - úpěli novináři. Musím se přiznat, že jsem ostudně opustila průvod a jela autobusem. A 71-letý představitel ruské pravoslavné církve spokojeně kráčel po ulicích, mostech a po lesních stezkách až do konce, ušel 21 km za necelé 4 hodiny! Na konci se napil sklenice vody a začal sloužit modlitby u jámy. Jeho fyzičku můžeme jen obdivovat.

Na závěr úryvek jedné písně o carských mučednících:
Každý pravoslavný ať zná ta jména a modlí se k nim: Nikolaj, Alexandra, Alexej, Maria, Olga, Taťána, Anastasia.

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře