Kategorie: Postřehy a úvahy

Připomínka slavné bitvy

8.září roku 1380 stanulo ruské vojsko tváří v tvář Tatarům na břehu řeky Don a ústí řeky Něprjadny. Poprvé šli do bitvy sjednoceni a rozhodnuti zbavit se ponižujícího mongolského útisku jednou provždy. Byla to slavná bitva, Mamaj byl poražen a utíkal , nikde však nenalezl útočiště. Na místě bojů byl postaven kostelík a pomník, vypadal jako věž vytvořená ze štítů ruských bojovníků.

 

Připomínka slavné bitvy

8.září roku 1380 stanulo ruské vojsko tváří v tvář Tatarům na břehu řeky Don a ústí řeky Něprjadny. Poprvé šli do bitvy sjednoceni a rozhodnuti zbavit se ponižujícího mongolského útisku jednou provždy. Byla to slavná bitva, Mamaj byl poražen a utíkal , nikde však nenalezl útočiště. Na místě bojů byl postaven kostelík a pomník, vypadal jako věž vytvořená ze štítů ruských bojovníků. V sovětských dobách však zůstal památník opuštěný, protože bolševici přepisovali dějiny a na mnohé události, i když slavné, se mělo zapomenout. Solženicyn popisuje, jak se svými dětmi jel na kole podívat se na ono slavné místo, protože jeho děti byly vychovávány v tradičním duchu.

 

Píše, jak už z dálky byla vidět baňatá střecha kostela, jenom bylo divné, že chvílemi jakoby mizela. Na místě, zarostlém travou a neudržovaném, pochopili, proč: Všechno, co se dalo odnést a upotřebit, odnesli lidé z okolních vesnic, ze střechy zůstala jen kostra, i podlaha kostela byla rozebrána a jediné, co přečkalo nájezdy zlodějů, byl pomník z rytířských štítů, protože byly svařené zevnitř a prostě nešly rozebrat.

 

Dávní bojovníci tak sami chránili svou čest.

 

Na Youtube jsem našla píseň, doprovázenou animovaným filmem o této bitvě. Zpívá ji mladý hlas a píseň je také nová. Svědčí to o mnohém: dnešní generace mladých lidí v Rusku je jinak vychovaná, vědí dobře,na co mají být hrdí. Musíme jim tiše závidět.

 

Alespoň jsem pro vás přeložila slova, protože video už bohužel z nabídky zmizelo. 

 

Píseň o bitvě na Kulikově poli

překlad: Eva Latifová

Vysoká je modrá tráva pole Kulikova

Jako by pro věčný sen závoj položen.

Rodný dům náš uslyšel tato naše slova :

Lépe potkat smrt v boji,nežli hanbu nést.

 

Brzy v pole válečné změní se to pole,

Brzy tma už odejde, mlhu odnese.

Brzy kopí zazvoní v cizokrajnývh stanech

A zvednou se k nebesům prapory slovanské

 

Už se ruská trpělivost zcela vyčerpala,

Vstaňme ,bratři,do boje, za svou rodnou zem!

Nebudeme poprvé z popela se zvedat

A nebude poprvé válka naším křtem.

 

Ať pomůže ostrý meč a kůň okřídlený,

Netruchli už nad ničím v tento svatý čas.

S námi Bůh a svatá Rus, náš boj posvěcený,

 

Ten, kdo živý zůstane, vzpomene na nás !

 

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře