<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="0.91">
  <channel>
    <title>Kostel svaté Maří Magdaleny v Lanškrouně - Postřehy a úvahy - Nejnovější články</title>
    <link>http://www.svmagdalena.cz/</link>
    <description>Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Marie Magdaleny v Lanškrouně pro bohoslužebné účely</description>
    <language>cs</language>
    <image>
      <title>Kostel svaté Maří Magdaleny v Lanškrouně - Postřehy a úvahy - Nejnovější články</title>
      <url>http://www.svmagdalena.cz/templates/summer/images/system/rss-logo.gif</url>
      <link>http://www.svmagdalena.cz/</link>
      <width>60</width>
      <height>60</height>
    </image>

    <item>
       <title>Není nic smutnějšího</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=110</link>
       <description>Není nic smutnějšího než moderní kostel.Na TvNoe jsou často přenosy mše svaté z různých kostelů naší vlasti.A já s hrůzou konstatuji,čemu se dnes také může říkat kostel a  ptám se :Kdo tohle vymyslel?Jak je možné,že farníci,ti,kdo nový kostel stavěli a mnohdy i celý zaplatili,jak to, že souhlasili?</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>15. únor roku 1611</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=109</link>
       <description>Kdo nečetl útlou knihu Jaroslava Durycha s názvem Masopust,nedovede si pod tímto datem nic představit,kdo četl,ten nezapomene.Protestanti, doprovázeni všemožnou lůzou ,vtrhli do kostela Panny Marie Sněžné,několik mnichů františkánů se pokusilo vylézt až na střechu,marně.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Sudeťáci v Brně</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=108</link>
       <description>Právě znovu čtu fr.román,který u nás nikdy nevyšel. Je to autobiografický příběh o osudu malého chlapce  ve Francii v letech 2.svět. války.Je neuvěřiẗelné, jak Němci zacházeli s těmi,kterými pohrdali,kteří byli určeni k vyhlazení.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Saška a Kolja uprostřed války     /V.Pristavkin:Na čele obra obláček zlatý/</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=107</link>
       <description>Moji milí neznámí čtenáři,vydržíte ještě jeden smutný příběh?Je ještě smutnější než ten poslední, protože je to příběh dvou malých dětí,ubohých sirotků.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Valentin Rasputin:Žij a nezapomínej!</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=106</link>
       <description>Novela vyšla kdysi dávno v nakladatelství Odeon ,malá brožovaná knížka.Ztratila jsem ji,když jsem se stěhovala ze školy .Nelze na ten příběh zapomenout,posuďte sami.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>O knize, která se záhadně ztratila a na kterou nemohu zapomenout.</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=105</link>
       <description>Kdysi dávno jsem koupila knížku,byla brožovaná,šedivá,měla dlouhý název,ve kterém byla  nějaká číslice. Na první pohled ničím nevábila. Ale byly v ní asi 4 povídky, všechny se jaksi zdaleka dotýkaly křestanství, ta jedna se mi zapsala do paměti. Potom uplynul dlouhý čas, kdy jsem si na onu šedivou knížku ani nevzpomněla,až najednou:

Dva studenti naší školy, které jsem učila češtinu,vyhráli soutěž Lanškroun historický a kromě diplomu dostali také kazetu s filmem Mise.Ještě stále ji mám doma, půjčila jsem si ji,abych ten úžasný film mohla přehrát žákům ve škole.Je to americký film ,pod tím slovem si představíte všechno možné,od trapných komedií až k robotickým příšerám, jen ne to , co ten film představuje. Je to naprostá výjimka,je to film tak nádherný, že se nechce věřit, že je vyrobený v Hollywodu.A celý jeho vznik je opředený záhadami, stejně jako ta šedivá ztracená knížka.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Valentin Rasputin: Loučení</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=104</link>
       <description>Tahle proza z díla V.Rasputina mi učarovala,musím se k ní stále vracet.A velice si přeji podělit se s vámi,čtenáři ,o svých dojmech.

Spisovatel se narodil a žil  na Sibiři,na vesnici u řeky Angary.Je to jediná řeka, která vytéká z Bajkalu,nejhlubšího na světě jezera.Ledová,čistá řeka Angara.Už to jméno je krásné. Na vekém ostrově uprostřed řeky žili  lidé celá staletí.Jeden břeh byl nepřístupný,k druhému přijížděl občas nákladní člun,takže spojení s pevninou fungovalo.Ale ti lidé vlastně nepotřebovali příliš věcí, které se kupují, kromě čaje. Byli zvyklí žít skromně a byli se svým životem spokojení.Na Maťoře býval kostel, bolševici ho zbořili a odvezli někam všechny knihy,včetně matričních zápisů,takže mnozí lidé nevěděli přesně, kolik je jim let.Kolčakovci, kteří zde byli před bolševiky, zanechali tu dům -.A lidé, bez kostela a bez kněze,světili po paměti  všechny křestanské svátky,věděli,v které době jsou velikonoce,pamatovali také všechno,co se ke svátkům váže.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Vzpomínka na paní Marii Čermákovou, učitelku.</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=103</link>
       <description>Paní Čermáková mě učila v 1.a druhé třídě na škole A. Jiráska. Moje nejstarší vzpomínka : stojíme, celá třída, kolem klavíru - křídla a ona nás učí zpívat píseň Hučí a sténá Dněpr širý. Rozdělila nás na 1. a 2. hlas a mně bylo líto, že budu zpívat ten druhý. Zpívali jsme: Hučí a sténá Dněpr širý, naříká meluzína zlá. Až k zemi shýbá staré jívy, vlny jak hory pozvedá. Slova jsou od Tarase Ševčenka. A ona nám vysvětluje,že ve slově Dněpr máme poslední slabiku jakoby spolknout, aby to neznělo jako „prší“.
Potom u nás dlouhá léta bydlela, prostě ji k nám přidělili jako nájemnici, že je dům velký, nikoho nezajímalo, že je stavěný pro jednu rodinu,tj jedna koupelna,záchod, kuchyně apod. S maminkou si velice rozuměly, my děti jsme se jí trochu bály, byla přísná a udržovala si odstup. A teprve dnes vím, proč si s maminku tak rozuměly.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Pro ty, co už zapomněli….</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=102</link>
       <description>Je pátek roku 2024 a v dnešním evangeliu se čte: Petře, miluješ mě? Ty víš, Pane, že tě miluji.
- Pas mé beránky. A znovu se ptá pán Ježíš: Petře, miluješ mě?
- Ty přece víš, Pane, že tě miluji.
- Pas mé ovce.
A potřetí se ptá: Petře, miluješ mě?
- Ty přece víš, pane, že tě miluji!
- Pas mé ovce!</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Církevní reformy za vlády Josefa II. a Petra Velikého </title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=101</link>
       <description>Josef II, syn Marie Terezie, se stal císařem roku 1790.Byl prý středně veliký, štíhlý, prudkých a nervózních pohybů. Jako jeden z řady absolutisticky vládnoucích císařů a králů  byl rozhodnut využít své moci k uskutečnění mnoha reforem. U prostého lidu si získal oblibu zrušením nevolnictví a tolerančním patentem, kterým se lidem dovolovalo přiznat se ke svému náboženskému vyznání. Také židům dal rovnoprávnost, nemuseli se už odlišovat od ostatních oděvem a měli si dát nežidovská jména, většinou si vybrali jména německá. Nás však bude zajímat jeho reforma církve, za tu se žádné vděčnosti nedočkal a církev se z ní vzpamatovávala velice dlouho a těžce.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>29. září 1938</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=100</link>
       <description>Včera ve zprávách naše tv předvedla, jak se nemá mluvit o události tak tragické jako byl Mnichov a jeho následky. Nejdříve nám ukázala prázdné židle a stůl v paláci, kde se rozhodovalo o dalším osudu naší země. Potom zavolala moderátorka historikovi, aby událost krátce připomněl. </description>
    </item>
  
    <item>
       <title>KOFILA</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=99</link>
       <description>Je to moje oblíbená čokoláda a slaví letos 100 let své existence... </description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Jak jsme čekali na Svatého otce (Vzpomínka /+ 31.12.2022 zemřel emeritní papež Benedikt XVI./)</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=98</link>
       <description>Když jsem si přečetla program cesty Svatého otce, bylo mi jasné,že na něho budu čekat u Jezulátka, které je prvním
bodem jeho cesty.Také mi bylo jasné, proč zamíří právě sem, na místo, které zná a uctívá celý katolický svět, ale obyvatelé Prahy mnohdy ani nevědí,kde je a hlavně proč tam směřují celé výpravy.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Jaroslav Durych: POUŤ do Španělska</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=97</link>
       <description>Španělsko dnes pro naprostou většinu lidí znamená moře, pláže ,dobré jídlo,zábavu, prostě prima dovolenou.Spisovatel J.Durych cestoval do Španělska se dvěma knězi dominikánského řádu v bílém hábitu.Bylo to v červenci, tedy v době dovolených, ale psal se rok 1928.Vybrala jsem několik úryvků,které svědčí, jako celý cestopis, o tom, co pro něho znamenalo a jaké on viděl Španělsko.  To dnešní by nepoznal a sotva by se mu líbilo.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>5.7. - Co mi připomíná dnešní den</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=96</link>
       <description>Trochu mi to připomíná dnešní politickou situaci v naší zemi: Cyril a Metoděj udělali pro náš národ to nejcennější, to podstatné. Přinesli nám kromě křesťanství také písmo, darovali nám spisovnou řeč našim předkům srozumitelnou, zařadili nás k nejvyspělejším národům tehdejšího světa. A po jejich smrti- čím jsme se jim odvděčili? </description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Dva jezuité v ruském gulagu</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=95</link>
       <description>Dva jezuité v ruském gulagu / pokus o srovnání dvou odlišných osudů/
-podle románů:Michael Krupa:Mělké sibiřské hroby, Walter J. Ciszek:S Bohem v Rusku
napsala Eva Latifová</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>ON MNE VEDE</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=94</link>
       <description>Walter J. Ciszek, SJ : On mne vede  /výpisky vybrala Eva Latifová/
Když vydal  Walter J. Ciszek svou první knihu S Bohem v Rusku, zavalila ho záplava dopisů, kniha měla mimořádný ohlas. A všechny ty dopisy se ptaly na totéž: Jak jste to mohl vydržet a přežít? Všichni už znali Solženicyna, proto se zdálo nemožné přežít v sovětských věznicích a táborech za polárním kruhem 23 let a vrátit se zdravý, svěží tělesně i duševně.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Mejdan pražské elity na posvátné půdě </title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=91</link>
       <description>Kdysi, v roce 2009 jsem do naší rubriky o životech světců psala o svaté Anežce České a o jejím klášteře, který pro ni nechal postavit její královský otec. Anežka v něm žila a zemřela v pověsti svatosti. Psala jsem také o pohnuté historii kláštera, o nenávisti, s jakou se husité snažili klášter zhanobit a zdevastovat, o smutném konci kláštera, o který se postaral zednářský císař Josef II. V závěru jsem napsala, že dnes se dokonce konají v klášteře různé  soukromé akce, což je obzvlášť  bezbožné a pro klášter ponižující.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Jan Žižka z Hollywoodu</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=90</link>
       <description>Na internetu jsem se dočetla, že začíná natáčení historického velkofilmu o Janu Žižkovi v režii Petra Jákla. Takových filmů máme několik, ale tenhle bude natáčet Hollywood a hlavní postavu ztvární hrdina akčních filmů Ben Foster. Je předem jasné , jak bude takový film vypadat a proč se bude divákům líbit.Krev poteče proudem a Žižka jako hollywoodský hrdina, to tu ještě nebylo.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>18.7.2018 :  100 let od vyvraždění carské rodiny.</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=88</link>
       <description>K vraždě došlo v Ipaťjevském domě, v Jekatěrinburgu. Carská rodina sem byla převezena z Tobolska, jejich letního sídla.Bolševici zřejmě tajně jednali o tom, co s nimi. Cesta na západ jim byla znemožněna a anglický král, bratranec ruského cara Nikolaje II, nehnul pro jejich záchranu prstem. Rozhodnutí přišlo v noci  z Moskvy, asi přímo od Lenina. Carskou rodinu vzbudili a poručili jim, aby se oblékli, že budou převezeni, aby sbalili své věci. Zdá se, že car tušil, k čemu se chystají, protože na tapetu ještě narychlo napsal své jméno a datum. Careviče ze schodů nesli, měl zlomenou nohu. Bolševici je zavedli do sklepní místnosti bez oken, postavili je ke stěně, že prý je budou fotografovat kvůli vystavení pasu...</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Chudý mecenáš z Komi</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=87</link>
       <description>29.5.2018 Chudý mecenáš z Komi /reportáž/
Obyvatel vesnice Ajkino Usť- Vyruského okresu Komi v lednu t.r. daroval 1milion rublů reabilitačnímu centru ve vesnici Gam. O svém činu Jevgenij Vasiljevič nikomu neřekl. Ale v centru Gavroš, když obdrželi tento na vesnické poměry obrovský obnos od neznámého dárce, sami začali pátrat, kdo to je a co ho k takovému gestu přivedlo.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>AGAFJA</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=86</link>
       <description>Jako jediná žijící členka rodiny starověrců, které našli geologové v roce 1978 v Západních Sajánech, Agafja Lykova ukázala své obydlí korespondentům Rossija segodnja. Její blízcí žili v izolaci od roku 1937. Dlouhé roky se snažili uchránit rodinu před vlivem světa kvůli své víře. Dnes žije Agafja Lykova v tajze sama.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>8. květen v Čechách roku 2014 /Eva Latifová</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=82</link>
       <description>8. květen v Čechách roku 2014 /Eva Latifová
Právě jsem byla svědkem trapné podívané na čt24. Měla název Pietní akt k 69. výročí konce války.Vojáci v divadelních kostýmech pochodovali sem a tam, přinášeli a odnášeli různé prapory, kladli věnce.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Ženy ve válce</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=81</link>
       <description>23.3.2017 Ženy ve válce - pravda, o které se nemluví
/ z knihy Světlany Alexievič, vzpomínky žen, veteránů VOV /</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Ve Francie je křesťanství určeno k eutanázii</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=77</link>
       <description>5.8.2016 Alexandr Artamonov : Ve Francie je křesťanství určeno k eutanázii

Kostel sv.Rity, ochránkyně zvířat, v historické části Paříže. Časné ráno. Nevelký středověký historický kostel je zpola zaplněný- z větší části starými lidmi. Kněz středního věku právě pozdvihuje nad hlavu pohár. Přítomní si klekají.....A v tomto okamžiku za dupání těžkých bot, všichni v černém, vtrhnou do kostela francouzští "omonovci". Stojí před oltářem a čtou výnos místního prefekta o okamžitém uzavření kostela. Ukáže se, že toto území už je prodané a určeno k stavbě. Na místě historické památky bude parkoviště. Kostel je posouzen jako "nepředstavující kulturní hodnotu a je doporučen ke zbourání pro svůj špatný stav". Kněz mlčky poslouchá, pak roztáhne ruce, lehá si před oltář, snaží se ochránit místo nekrvavé oběti. Policajti ho vytáhnou z kostela. Křik, rvačka, emoce.....</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Karel IV. a jeho zbožnost</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=76</link>
       <description>Poslední číslo Týdne vyšlo s provokativním názvem k chystaným oslavám narození Karla IV: byl to prý Francouz, despota a proutník. Text uvnitř už provokativní není, ale přesto v něm něco důležitého a zásadního k pochopení královy osobnosti chybí. Nebudu opakovat známé události z králova dětství, jeho výchova začala v Paříži, kam ho otec, Jan Lucemburský, odvezl.
V Paříži získal Karel hluboké katolické cítění, které je vlastní románským národům.Ti lnou k církvi a papežskému stolci jako k instituci těsně spojenou s jejich národním životem. Karel toto žhavé katolické ovzduší do sebe nasál v útlém věku. V 15 cti letech opustil Paříž , kolébku evropské vzdělanosti, odnášel si odtud vážný životní názor a představu o povinnostech vladaře...</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Křestanské ghetto v Islámském státě</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=75</link>
       <description>26.10.2015: Křestanské ghetto v Islámském státě
/ reportáž Alexandra Koce a Dmitrije Stěšina /
Minulý týden se syrský prezident setkal v Damašku s parlamentní delegací a jedno z hlavních vyjádření Bašára Asada se týkalo křestanů :"Budu chránit křestany, protože pouze oni jsou schopni udržet v Sýrii stabilitu a rovnováhu i pro islám."</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Jevgenij Jevtušenko: Střez se rokliny zmijí</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=74</link>
       <description>Současný ruský básník Jevgenij Jevtušenko napsal v Rostově na Donu novou báseň a poslal ji časopisu KP, který ji okamžitě otiskl. Byla jsem možná první čtenář, je krásná a pokusila jsem se ji přeložit.</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Konstantin Kovrigin: Proč nelze podívat se do očí dětem Doněcka .</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=73</link>
       <description>Konstantin Kovrigin:Proč nelze podívat se do očí dětem Doněcka


Věřte, že vozit humanitárku na Donbas vyžaduje pevné nervy a od začátku do konce se musíte zabývat pouze věcmi, které vezete.

Zastavujeme v jakémsi malém hornickém městečku a v mžiku před naším autem vyrostla obrovská fronta.

Jakmile rozdáte prvním šťastlivcům konzervy, mouku, pohanku, vzorně uložené v krabicích, změní se fronta  v dav...</description>
    </item>
  
    <item>
       <title>Sevastopolské povídky - L.N. Tolstoj /úryvek/</title>
       <link>http://www.svmagdalena.cz/index.php?a=72</link>
       <description>L.N. Tolstoj : Sevastopolské povídky / úryvek /
Krymská válka 1855
 
</description>
    </item>
  
  </channel>
</rss>
