Kategorie: Postřehy a úvahy

Poslední Habsburk

Není vám trochu smutno? Není vám alespoň trochu líto, že ta veliká , slavná říše, jejíž jsme byli součástí, touto smrtí navždy zmizela? Soudě podle davů lidí, kteří se sešli před Svatoštěpánským domem, Rakušanům už došlo, že nic nelze napravit.

Poslední Habsburk zemřel

Není vám trochu smutno? Není vám alespoň trochu líto, že ta veliká , slavná říše, jejíž jsme byli součástí, touto smrtí navždy zmizela? Soudě podle davů lidí, kteří se sešli před Svatoštěpánským domem, Rakušanům už došlo, že nic nelze  napravit.

Historie je nemilosrdná a trochu posměšně nám dává možnost srovnávat: stejní Rakušané nechali zemřít v bídě a ve vyhnanství svého posledního císaře a českého krále, dnes se jich tisíce tísní ve snaze zahlédnout rakev jeho syna, kterého rovněž vyhnali.

Nejen Rakušané jsou takto nedůslední a iracionální ve svých pocitech. Francouzi umučili hladem a nelidským vězněním královské dítě, Ludvíka XVII., aby po více než 200 letech slavnostně oznámili obrovskou událost: našlo se jeho srdce, spíše srdíčko. A s velkou pompou ho pohřbili jako svého krále. Jedna francouzská lež však přetrvává dodnes - oslavy pádu Bastilly 14. července. Jestlipak už jim někdo řekl, že není na co být pyšný, vždyť Bastillu hlídalo jen 30 vojáků invalidů a ve vězení sedělo pouze 7 vězňů, mezi nimi markýz de Sade, který si vězení zcela jistě zasloužil.

Největší přemet zaznamenalo smýšlení společnosti v Rusku, jak jinak. Ze zavražděné carské rodiny jsou dnes pravoslavnou církví prohlášení svatí mučedníci, jejich jména musí znát každý pravoslavný křesťan a měl by je zahrnout do svých modliteb: Nikolaj, Alexandra, Alexej, Maria, Olga, Taťána, Anastasia. Rusové jsou ve své snaze o nápravu zločinů minulosti opravdu důslední a tak to má být. Věřím, že kdyby se našel možný následník, Rusko by opět vítalo svého cara "s kříži a ikonami" , jak se říká v jedné písni.

A tím se dostávám ke smutečním hostům z královských rodin, kteří se sešli ve Vídni. Byli to skuteční králové a urození arikrostaté, nikdo podobný lady Kate, kterou bulvár  obdivuje, tam nebyl. Měli jsme jedinečnou možnost vidět plavovlasé, krásné Habsburské děti, které Španělé tolik milovali, jak dokazují Velasquézovy obrazy. Možná jsme je viděli naposledy, važme si toho!

Eva Latifová

 

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře